4.3. 2010 It's not fair, when you said that I didn't try

4. března 2010 v 15:34 | Walking-my-way (W-M-W)
Přežívám. Snažím se přežít. Ale, dejme tomu. Opravdu přežívám.
Nevím proč, ale dneska jsem se ve škole normálně usmívala a předváděla své arogantní já, které všechno komicky schazovalo a taky své komunikativní já, které se zakecalo s kýmkoliv. A v hudebce byl zase o přestávce rambajz... Takže mě bolí hlava jak něco. Mám vyřvané hlasivky, jelikož jsem se chtěla odreagovat od toho, že mi chybí. Ale nejde to. Zase mám ponurou náladu, nohy vyložené na topení a pokukuju ven z okna, kde je celkem hezky. Je tam zima a fouká vítr. Studený vítr.
Ve škole se mi dařilo, ale v mém (dejme tomu, že to tak nazvu) soukromém životě bych nejradši tohle období už přešla. Kdyby to šlo.

Vždy chceme to, co nemůžeme mít.
Když jde všechno podle plánu, stala se někde chyba (Murphyho zákon).

Problém je v tom, že nevím, kde se ta chyba stala. A nebo jich bylo tolik, že ho to už přestalo bavit - si mě všímat?

Lidé mají plno nezodpovězených otázek. Buď se ji dozví od někoho, kdo jim poradí, budou po odpovědi pátrat všude možně a nebo ta otázka zůstane nezodpovězenou až do konce jejich života. Kdybychom totiž dokázali zodpovědět všechny otázky, lidstvo by se před ničím nezastavilo a byli bychom monstra, která si zničí svou planetu (což děláme už i teď) a taky bychom pronikli do vesmíru. A nejspíš jej ovládli. Nikdo by nás nezastavil. Jsme totiž ti, co si myslí, že jsou na vrchu potravního řetězce v živočišné říši. Ale mnozí se pletou.

No, tak já si jdu dát něco na jídlo a udělat něco s mojím krkem, ve kterém mě nesmírně škrábe po tom, co jsem křičela písničku od three days grace: Let it die (citát z písničky je i nahoře v názvu článku)
 


Komentáře

1 Ashley Ashley | Web | 4. března 2010 v 17:31 | Reagovat

Tú pesničku poznám a také múdre vety po anglicky zbožňujem  :-) ...pekná je a ináč pekný článok  :-)
Ten Murphyho zákon je úplne výstižný a všetko to čo si napísala, s tým úplne súhlasím, pretože vážne to tak vo svete je a s tým my, jednotlivci nič neurobíme, jediné čo môžme je vyjadriť si slobodne svoj názor...otázok je na svete veľa, zvlášť tých ktoré si kladieme my sami a ak si ich nevieme zodpovedať sami (čo niektorí nadľudia - čo si to o sebe len myslia, dokážu) pomôžu nám možno nejakí iní priatelia alebo nám tá otázka znie v hlave aj do konca života...je to tu proste o tom... :-)

2 kwogo kwogo | 4. března 2010 v 18:20 | Reagovat

Po dnešku nemůžu už ani juknout na svůj klavír(ek). Už žádná hudba. I když...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.