My way of moving

3. března 2010 v 18:10 | Walking-my-way (W-M-W)
Když tak zhodnotím svůj život do té doby, kdy si ho pamatuju. Bylo to jedno velké zklamání až po minulý rok. Od té doby jsem se začala víc smát. Začala jsem se usmívat. Nabrala víc kamarádů, se kterýma si rozumím a snažila se pomáhat ostatním. Ale teď se jim snažím pomáhat ještě víc. Nevím proč, ale těší mě, když jsou ostatní šťastní.. Na mě už přeci nezáleží. Přece jen: dokážu se sama uklidnit, dokážu se rychle vzpamatovat a ze slz vykouzlit úsměv. Je pravda, že se někdy musím opravdu hodně přemáhat, abych nevybouchla vzteky, ale to bychom mohli přeskočit.

Myslím si, že každá holka zažila/zažije lásku na dálku. Já ji už zažila a není to nic příjemného. Opravdu. A hlavně, když toho staršího kluka milujete tolik, že bez něj nemůžete být. A potom přijdou rodiče, že to není možné, aby bylo tohle, že je to pedofil a seberou vám veškeré komunikační prostředky. Abych pravdu řekla, byla to první láska, kterou jsem měla a možná i poslední, protože, od té doby se nemůžu zamilovat. I když se mi kluci líbí, nedokážu se přimět, abych je měla ráda. Protože nikdo nedokáže být tak dokonalý jako on. Je to staré, ale je to pravda. Asi mám moc vysoké požadavky. Nejspíš až moc.

A právě teď vzpomínám, jaký byl gentleman a uměl člověka rozesmát. Teď to za něj dělám já. Pomáhám lidem. A snažím se najít pravdu, a to jen díky němu. Protože on mi ukázal, kterou cestou se mám dát. Kterou cestu si ze všech těch malých chodníčků a ulic zvolit.

W-M-W, která má slzy na krajíčku a snaží se myslet na kluka jejích snů, u kterého vidí jen obrys a nevidí obličej, neví kdo to je a zjevuje se jí ve snech.
 


Komentáře

1 kwogo kwogo | 3. března 2010 v 20:05 | Reagovat

"...snaží se myslet na kluka jejích snů, u kterého vidí jen obrys a nevidí obličej, neví kdo to je a zjevuje se jí ve snech" - tak to se mi stává taky ( až moc často :-D )

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.